Okolí obce Krucemburk

Vysvětlivky:
pěší-P, cyklo-C, auto-A
četz, žlutz, motz, zetz - červená, žlutá, modrá, zelená turistická značka

1. A+P - Naučná stezka údolím Doubravy
Stezka vznikla v r. 1993 a je dlouhá 4, 5 km. Prochází stejnojmenným údolím a je přístupná od Horního Mlýna u Chotěboře nebo od Bílku. Na trase seznamuje s geologickým vývojem, rostlinami a živočichy. Některá místa mají romantické názvy: Čertův stolek, Mikšova jáma, Sokolohrady, Točivý vír a pod.

2. C - K pramenům řeky Chrudimky
Z Krucemburku směr Košinov, zde vpravo po neznačené lesní cestě k Malému černému rybníku (hnízdění čápa černého, volavky popelavé), dále po zetz na polní cestu Zalíbené-Vortová. Po občerstvení ve Vortové směr Hlinsko, po 500 m vpravo po neznačených lesních cestách do Kameniček - pobyt spisovatele K.V.Raise i malíře Antonína Slavíčka připomínají pamětní desky. U místní osady Filipov je jeden z pramenů Chrudimky (tzv. Filipovský pramen). Zde začíná vlastivědná stezka "Krajem Chrudimky", která byla založena v r. 1972, je 82 km dlouhá , má 31 zastavení a vede přes Hlinsko, Trhovou Kamenici, Seč, Slatiňany do Chrudimi.

3. C - K pramenům Doubravy přes Doubravník a dále pak na Račín za lekníny
Z Krucemburku do Hluboké, zde vpravo po neznačené polní cestě s vyhlídkou na Ždírecko a Chotěbořsko k rybníku Doubravník (bezva koupání), po motz k silničce, která je součástí Santiniho cyklotrasy (č. 16), po ní na tzv. Žlábek(zde je pramenná oblast Doubravy), zde vlevo s kopce (zetz) k Vepřovskému rybníku a opět vlevo na Račín (silnice- neznačené). Zde je vyhlášený hotel Račín se svou kuchyní a také jedna přírodní zvláštnost- v červnu nádherně kvetoucí leknínový rybník. Výlet lze prodloužit další jízdou s kopce, tentokrát do Polničky do restaurace Saloon Expres neboli Vagón - s atrakcemi pro děti.

4. P, C - Za Karlem Havlíčkem do Borové
Po červeně značené turistické stezce (Cesta Karla Havlíčka Borovského) k rybníku Řeka (64 ha, 550 m n.m., koupání na S břehu, opukové dno, půjčovna šlapadel a lodiček, restaurace), dále Ranským polesím (lze spatřit chráněné vstavače, bělozářky, kokořík, konvalinky, janovec, náprstník…) k SPR Ranská jezírka (zatopené prohlubně po dávné těžbě rud, lekníny, chráněné rostliny) do Havlíčkovy Borové, rodiště K.H.Borovského (1821-1856). Dům, kde se KHB narodil, je od r. 1971 NKP a je zde také muzeum.

5. C - Z Krucemburku na Veselý Kopec a zpět
Z Krucemburku po silničce na Benátky - po státní silnici do Chlumu, zde vlevo po žlutz kolem rybníka Januš (koupání, písčité dno), přes Všeradov na Veselý Kopec. Tento a dalších šest osad tvoří Skanzen lidových staveb a řemesel Vysočina. Lze zde vidět ukázku typické lidové architektury zachované v krajinném prostředí Vysočiny. Tento skanzen se buduje od 70. let min. století, často je navštěvován filmaři. Dále po silničce do Možděnic (chráněná kovárna), odtud po žlutz přes Kocourov, Rovný do Ždírce a Krucemburku.

6. C - Z Krucemburku na Dářko za koupáním
Z Krucemburku po silničce přes Hlubokou, na křižovatce Pod kopcem vlevo do Radostína. Restaurace U Šimáka je vyhlášená svou kuchyní a pivem Starobrno. Odtud po motz, po tzv. Padrtinách-rašelinách (borůvky, komáři) na Velké Dářko. Vlastní rybník založen r. 1480 pro pohon hamrů v Polničce, mělký, písčitý, rozloha 206 ha, koupání, restaurace.

7. C - Za sportem do Bezděkova
Z Krucemburku (cyklotrasa č.5127) přes Ždírec, Studenec (kostel sv. Václava), Podmoklany, Sloupno (lom na stavební kámen, nad lomem tzv. Štikovská lípa) do Bezděkova. Zde každoročně Bezděkovské sportovní léto (volejbal, nohejbal, tenis, míčový sedmiboj, 4 kurty, koupání, občerstvení v hospůdce na kurtech U sokola). Odsud přes Dolní Sokolovec (Penzion Mikeš) lesní cestou do Bílku a dále přes Sobiňov, Ždírec do Krucemburku.

8. C - Za evropským rozvodím do lesů u Cikháje
Z Krucemburku po cyklostezce do Vojnova Městce, dále po státní silnici na Borky (skladiště pily při lesní kalamitě v r. 1930), odtud vlevo po tělese bývalé úzkorozchodné lesní dráhy (motz) na Cikháj (partyzánská osada, východisko naučné stezky Žákova hora, restaurace Tisůvka). Na NS směrem na Fryšavský kopec tzv. Sražená voda - jednoduchým mechanickým zařízením lze vodu z potoka směřovat buď do povodí Labe nebo Dunaje. Zpět po tzv. mokré silnici do partyzánské osady Nová Huť ( oblast při této silnici stanovili hydrobiologové jako pramennou oblast Sázavy) a dále po motz kolem pomníku partyzánů, bývalé novohuťské hájenky a lesní školky do Vojnova Městce a Krucemburku.